Šance bojovat o postup je reálná, tvrdí Skuhravý. Rád by srub na Aljašce
Opava – Těsně před startem jarní části sezony jste měli možnost zeptat se opavského kouče <b>Romana Skuhravého</b> na to, co Vás zajímá.
Hozenou rukavici jste nenechali ležet a trenéra Slezského FC jste se zeptali na téměř 50 otázek! Za tuto bohatou úrodu zajímavých dotazů Vám děkujeme!
Co prozradil Roman Skuhravý?
» O postupu: „Klub své ambice jednoznačně řekl. Bylo by špatně, kdybychom se po úspěšném podzimu nepokusili zabojovat o postup. Myslím si, že existuje reálná šance, abychom o něj v jarní části bojovali. Jsem přesvědčen, že proto uděláme maximum. Jestli to bude stačit, ukáže až čas. Můj osobní cíl je takový, abychom hrou bavili sebe i fanoušky. Fotbal se hraje pro lidi a věřím tomu, že když mužstvo odvede poctivý výkon a stane se, že prohraje, fanoušci jsou schopni to ocenit.“
» O slezském derby: „Celé tři týdny se v klubu neřeší nic jiného, než zápas s Baníkem. V mých očích by bylo nejlepší, kdyby se lidé "prali" o lístky, aby stadion praskal ve švech a utkání bylo jak na hřišti, tak v hledišti férově vedené. Zažil jsem podzimní utkání na Baníku a nedivím se lidem, kteří jsou zodpovědní za bezpečnost na stadionu, že zvolili takovou strategii. Je to rozhodnutí, které musíme respektovat, i přesto, že stadion nebude úplně naplněný.“
„Rivalita mezi Opavou a Ostravou teď vygradovala sestupem Ostravy do druhé ligy. Rozumím, že tady rivalita je. Byl bych rád, aby byla v mezích sportovního výkonu a fanoušků, kteří se budou předhánět v tom, kdo bude mít lepší chorály nebo choreo, než v tom, kdo vyvede větší lumpárnu. Ať už je to devastace stadionu, nebo ohrožení fanoušků soupeře.“
» O realizačním týmu: „Každý trenér má svou představu o tom, jak by měla vypadat hra jeho týmu. Jednoznačně ale musí vycházet z toho, jaký má hráčský potenciál. Důležité je mít silný a pracovitý realizační tým, který táhne za jeden provaz, což se nám daří. Bez něj žádný trenér nic nesvede. Dnešní fotbal je takový, že nikdo nemůže ovládat všechny složky trenérské práce, protože na to jeden člověk nemá kapacitu. Pokud si to někdo myslí, stává se průměrným.
Práce musí být rozdělená, proto je to týmová práce a tímto děkuji svým spolupracovníkům, za které jsem rád, že je tady mám. Jaký jsem člověk, to musí hodnotit jiní. Nemůžu hodnotit sám sebe. Co se týče zápasu s Baníkem, vnímám jakou prestiž tohle utkání má. V první řadě bych si přál, aby to byla oslava fotbalu z obou stran i v hledišti. Aby se ukázalo, jak tento region miluje fotbal. Nebude rozhodovat, kdo hraje doma. Rozhodne kvalita kádru a toho, jakým způsobem se mužstva dokážou připravit a přelstít soupeře.“
» O brankářích: „Kryštof Lasák odchytal těžké zápasy v poháru a jednoznačně ukazoval, proč jsme si ho tady nechali. Kvůli zdravotním problémům, které ho provázely celou přípravu, s námi neabsolvoval v podstatě jediný trénink, takže ze hry vypadl. Po diskuzi s trenérem Kosmálem Vildovi Fendrichovi jednoznačně věříme. I když tady máme šikovné mladé kluky, ještě nenastal čas, aby dostali možnost být brankářem číslo jedna. Třeba takový Lukáš Godula ale vypadal v přípravě velice dobře.“
» O trenérských výzvách: „Největší výzvou je pro mě pracovat s talentovaným hráčem, který hřeší na svůj talent. Musím říct, že je to nejtěžší práce. Tito hráči jsou totiž odmala vedeni k tomu, že jsou hvězdy a nejsou schopni se dostat za svou hranu. Co se týče kondiční přípravy a těchto věcí, jsou v nich lechtiví. Proto jsou tito hráči pro mě absolutní výzvou. Je mi líto ztratit jakéhokoliv hráče, který má v sobě potenciál.“
Všechny otázky a odpovědi čtěte pod tímto odkazem »
» O pokutách pro hráče: „Nerad trestám hráče, protože jsem přesvědčený o tom, že každý hráč by měl vědět, proč tu je. Jsou samozřejmě interní tresty za pozdní příchody, žluté a červené karty či nadváhu, což je běžné v každém klubu. Tyto pokuty mají hráči jednoznačně dané a já do nich nezasahuji. Pokud se opakovaně stane to, co se stalo na podzim Honzovi Žídkovi (2 červené karty), pak následují smluvní pokuty, o které rozhoduje trenér ve spojení s vedením klubu. K největšímu trestu, který jsem udělil: Od toho, že jsem vyhodil hráče z tréninku, co se týče peněžitého trestu, nepamatuji si, že by to bylo něco zásadního. S hráči se totiž snažím nastavit takový vztah, aby k těmto trestům nemuselo docházet.“
» O používání pyrotechniky: „Obecně pokud to nikoho na hrací ploše či na tribunách neohrožuje, nemám s tím problém. Jsem ale zvyklý dodržovat zásadní pravidla. Jednou je pyrotechnika zakázaná, tak by se neměla používat. Na druhou stranu vím, že zakázané ovoce nejlépe chutná, takže pyro budeme vídat na stadionech dále.“
» O domově: „To je na trenéřině nejtěžší. Pokud má člověk sny a ambice, trenéřina jej může zavést na druhý konec světa. Tahat někam rodinu v českých podmínkách, kdy nevíte, jak dlouho bude vaše angažmá trvat, je složité. Mám starší děti a manželku, která pracuje. V Jablonci mají své zájmy a je hrozně těžké je každou chvíli někam stěhovat.
Na druhou stranu jsme spolu 22 let a po rodině je pro mě zbytek všeho fotbal, který miluji. Manželka to respektuje. Kdyby ne, tak by se mnou tak dlouho asi nevydržela. Domov je pro mě tam, kde mám svou rodinu. Nevím, jak ostatní trenéři, ale osobně moc koníčků mimo fotbal nemám. Fotbal mě zaměstnává 16 hodin denně. Je pro mě složité najít si volný čas, ten věnuji rodině.“
» O hudbě a literatuře a místě pro život: „Tím, že jsem absolutně nepolíben hudbou a už ve škole mi naše skvělá učitelka na hudební výchovu říkala, ať raději nezpívám, je mi jedno, jakou hudbu poslouchám. Rád poslouchám českou muziku – Chinaski, Karla Gotta a Kabát. Teď ke knížkám. Mými jednoznačně nejoblíbenějšími autory jsou Robert Ludlum a Frederik Forsyth. Teď bohužel na tyto autory nemám čas, protože mě zaujala sportovní psychologie. Nyní se "trápím" knihami od Mariana Jelínka a jemu podobných autorů. Vysněnou destinací je žít na Aljašce v odlehlém srubu.“
» O budoucnosti: „Bavili jsme se o postupu do ligy v horizontu tří let. To, že o něj můžeme bojovat po prvním půlroce, je až neskutečné. Kdybychom nepostoupili a viděl bych, že mužstvo i klub si jde za tím, co jsme si řekli v létě. Tedy tím, že cíl se nezměnil, nemám problém klidně další tři roky trénovat Opavu ve druhé lize, ale doufám, že takhle dlouho to trvat nebude. Mám své sny, ale moje krédo je takové. "Dělej svou práci tak, aby ses mohl podívat sám sobě do očí.“ V budoucnu bych chtěl samozřejmě trénovat první ligu.“
