Helebrand trefil postup do finále. Nejdůležitější gól kariéry, září štístko

27. 4. 2017
Redakce | FOTO: Deník / František Géla

Mladá Boleslav – Mladé opavské pušky ve městě škodovek řádily. Jeden gól dal dvaadvacetiletý útočník Václav Jurečka. Ještě před ním ale skóroval devatenáctiletý obránce Matěj Helebrand, jehož trefa se ukázala jako vítězná. Branky dvou odchovanců tak posunuly Slezský FC do finále MOL Cupu.

Vzhledem k postu obránce má zejména defenzivní úkoly. Jasně, coby krajní bek musí občas pomoci s útokem podél lajny. Góly se od něj ale nečekají. Mladý zadák Matěj Helebrand se v Mladé Boleslavi přesto prosadil a také díky jeho brance postoupila Opava do finále poháru. Zafungovalo štěstí? Vždy, když byl nadějný fotbalista v poháru mezi základní jedenáctkou vyvolených, Slezský FC vyhrál.

Jaké máte pocity po historické výhře v semifinále?
Ze zápasu máme super náladu! Vyhráli jsme a jdeme do finále!

Napadlo vás před sezonou, že můžete dojít takhle daleko?
Asi ne, to bych lhal. Do každého zápasu jsme šli naplno a tohle je výsledek.

Který se zápasů, které máte v poháru za sebou, byl nejtěžší?
Nad tím už jsem taky přemýšlel, ale nemohl jsme si žádný vybrat. Každé utkání bylo těžké a svým způsobem nějak specifické. Neumím si vybrat jedno.

Co rozhodlo o vaší výhře nad Mladou Boleslaví?
Asi první poločas, kdy jsme dali dva góly a hlavně to, že jsme to odbránili bez chyby. Soupeře jsme k ničemu nepustili.

Jak byste popsal svůj gól?
Zavolal jsem si na Nejmu (Kuzmanoviće – pozn. red.), aby mi dal míč pod sebe. Trefil jsem to, jak to přišlo. Naštěstí to spadlo do brány. Za gól jsem moc šťastný.

Byla to vaše životní trefa?
Asi jo. Bylo to nejdůležitější gól, který jsem kdy dal. Moc gólů nedávám, ani v mužích jsem jich moc nedal. Jsem za to rád.

Nejdřív Táborsko. Oslavy budou později

Jste opavské štístko? Když jste v základu, váš tým vyhraje…
Zatím to tak bylo. Štístko ale asi ne. Přece jen letos jsme vyhráli už hodně zápasů.

Takže jisté místo v sestavě mít nebudete?
To nevím. (směje se) Musím se o to pořád prát.

Čím jste domácí předčili? Bojovností? Touhou vyhrát?
Mladá Boleslav určitě taky hodně chtěla, ale my jsme ji k ničemu nepustili. Byli jsme dobře připraveni.

Jste první druholigový klub od roku 2009, který si zahraje finále poháru. Co na to říkáte?
To není zas tak dlouho. (směje se) Ale ne, je to super. Druholigové týmy se tak daleko nedostávají. Jsme šťastní, že Opava ano.

Třetí druholigový klub v historii ve finále poháru. To už zní lépe, že?
To máte pravdu. (směje se)

Můžete se ale stát vůbec prvním druholigovým vítězem…
Bylo by to pěkné, ale čeká nás těžký zápas.

Ve finále jdete na Zlín. Bavili jste se v šatně o možném soupeři?
S kluky jsme probírali, jestli chceme Slavii, nebo Zlín. I když jsme samozřejmě nevěděli, že se dostaneme do finále, ale bavili jsme se o tom. Do utkání bychom šli stejně, i kdybychom měli hrát se Slavií.

Jak postup oslavíte?
Na oslavy není čas, protože nás čeká sobotní zápas s Táborskem. Oslavy přijdou asi až později.

Nevypisoval trenér Roman Skuhravý speciální odměnu? Přece jen jako žáček tady hrával…
To nám říkal, ale žádné prémie nevypisoval. Možná do kabiny ještě něco přinese. (směje se)

Evropa? Fanoušci nám ji připomínají

Navíc ve finále byl jako hráč i trenér. To je taky plus…
Má s tím zkušenosti. Snad nám to pomůže.

Jedna výhra vás dělí od evropských pohárů. Vnímáte to?
Fanoušci řvou pořád „Evropa! Evropa!“, takže o tom víme. Připomínají nám to. Evropa se v Opavě moc často nehraje. (směje se) Uvidíme, co se stane.

Byla by to ale velká rarita…
To určitě. Už nyní to pro nás je super cesta. Nemůžeme říct, že jsme neúspěšní. Doufám, že proti Zlínu předvedeme dobrý fotbal.

V Mladé Boleslavi jste byli jako doma. Fanoušci vám vytvořili domácí prostředí…
My jsme hráli doma. Věděli jsme, že fanoušci přijedou. I trenér to hlásil, že doufá, že přijede co nejvíc fanoušků. Slyšeli jsme ohlasy, že dorazí. Nakonec tady bylo víc našich fanoušků, než domácích.

Překvapilo vás, kolik jich dojelo? Na to, že se hrálo v pracovní den, dorazili ve velkém počtu…
Jsou super! Ale to už dávno víme, takže nás to nepřekvapilo. (směje se)


sdílet